Bílá labuť – rekonstrukce fasády a vstupních prostor

Od 90. let však musí Bílá Labuť čelit nebývalému kvalitativnímu i kvantitativnímu rozvoji komerčních ploch v Praze, zejména velkých obchodních komplexů v centru města i v jeho okolí, to vedlo k poklesu zájmu o velkorysý obchodní palác a jeho postupné zanášení vestavbami, které výrazně měnily jeho povahu. Ty se nevyhnuly ani vstupním partiím situovaným k ulici Na Poříčí. Horní část fasády zůstala poměrně intaktní, avšak parter i markýza byly těmito dodatečnými úpravami velmi poznamenány. Jednalo se především o provizorně působící záměnu půdorysně zakřivených skel v nároží výloh, provedení nízkých posuvných dveří a úpravy nadsvětlíku nad dveřmi i výlohami, a provedení vnější i vnitřní části kovového lamelového podhledu.

Uliční fasáda 1. patra spočívá v úrovni stropu nad přízemím na železobetonových krakorcích vykonzolovaných ze sloupů, které jsou v místě pod prosklenou fasádou vzájemně spojeny ztužujícím železobetonovým trámem a železobetonovou stropní deskou. Před líc fasády pokračují železobetonové krakorce se zešikmenou spodní hranou, nesoucí železobetonovou desku vnější markýzy s pozoruhodným vyložení 1,9 m. Nosná konstrukce markýzy a stropu nad výkladci byla patrná pouze z dochované výkresové dokumentace (svislý řez), neboť byla celá skryta v omítaném podhledu. V jednotlivých patrech je nosná ocelová konstrukce fasády kotvena k vykonzolovaným železobetonovým stropním deskám, po bočních stranách a v nadpraží do nosného železobetonového rámu, který zároveň tvoří výrazný prvek v kompozici uliční fasády.

Prosklená fasáda je tvořena rastrem střídavě pevných a vyklápěcích oken. V každém patře je pevný pás parapetní a nad ním ventilační pás výklopných oken. Jsou zde použita patentní vyklápěcí okna systému IPPEN. Nosnou konstrukci předsazené celoprosklené fasády tvoří ocelový rošt složený z vertikálních a horizontálních rámů oken. Tyto rámy i okenní křídla jsou vyskládány ze vzájemně snýtovaných otevřených tenkostěnných profilů tloušťky cca 3 mm. Vnější strana ocelových oken je opatřena obkladem nerezovým plechem, ve styčnících rámů jsou osazeny nerezové úchytky na kotvení reklamních panelů. Dvojité zasklení tvoří výše zmíněná skla „Thermolux“ – česká patentovaná skla meziválečné výroby s vloženou minerální textilií – která měla za cíl rozptylovat denní světlo a zlepšovat akustické vlastnosti pláště. Při výrobě nového zasklení byl kladen důraz na detail skla, který definuje konkrétní hustota skelných vláken vkládaných mezi obě části izolačních dvojskel.

Obchodní dům Bílá Labuť byl na rozdíl od většiny meziválečných staveb tepelně izolován, a to prostřednictvím „termoizolačních bloků“, na které byla po obvodě prosklené vnější stěny aplikována čtvercová keramika černé a bílé barvy. Vzhledem ke stáří objektu a jeho degradaci bylo třeba provést opravu i této části průčelí. Jednalo se opět o poměrně náročnou techniku, nejen vzhledem k formátu a barvě keramiky, kterou bylo třeba pro projekt vyrábět atypicky, ale především vzhledem ke kladení na výrazné, široké spáry, vyplňované cementovou hmotou se skelným vsypem (pozn. jednalo se o kladení, které pracuje se spárou jako architektonickým prvkem rastru, s obdobnou strategií se naše kancelář setkala při přestavbě Paláce elektrických podniků v Holešovicích). Pro meziválečnou architekturu signifikantní pak byla neuvěřitelná geometrická přesnost a návaznosti obou částí – linií keramických obkladů v konečném počtu řad bez dořezů a vlastní ocelové prosklené stěny fasády. V praxi se tak montáž řešila s pomocí geodetického vytyčování jednotlivých řad keramiky a doplněním rektifikačních prvků do nové nosné konstrukce skleněné části pláště.