Knihovna Václava Havla byla jako instituce založená po vzoru prezidentských knihoven v USA. Jejím primárním cílem je dokumentace, výzkum a propagace života, díla a myšlenek někdejšího československého a českého prezidenta. Shromažďuje proto nejrůznější záznamy, které se tohoto politika, dramatika, někdejšího významného disidenta a velkého Evropana týkají. Knihovna dosud neměla stálé sídlo a tak předseda správní rady knihovny Zdeněk Bakala pro tyto účely věnoval část domu, který koupil na Loretánském náměstí v Praze. Původně renesanční dům U Drahomířina sloupu prošel úpravami v pozdním baroku a v klasicismu.
-
Lokalita
- Loretánské náměstí č. p. 108
- Praha 1
-
Realizace
- 2011 - 2013
-
Spolupráce na projektu
- Marek Tichý
- Klára Tichá
- Michaela Kenížová
Knihovna Václava Havla byla jako instituce založená po vzoru prezidentských knihoven v USA. Jejím primárním cílem je dokumentace, výzkum a propagace života, díla a myšlenek někdejšího československého a českého prezidenta. Shromažďuje proto nejrůznější záznamy, které se tohoto politika, dramatika, někdejšího významného disidenta a velkého Evropana týkají. Knihovna dosud neměla stálé sídlo a tak předseda správní rady knihovny Zdeněk Bakala pro tyto účely věnoval část domu, který koupil na Loretánském náměstí v Praze.Původně renesanční dům U Drahomířina sloupu prošel úpravami v pozdním baroku a v klasicismu. Pojmenování získal podle tzv. Kamenného sloupu Drahomířina, který až do roku 1788, kdy byl stržen a rozřezán, stál v prostoru před domem. Majitelem domu byl také rod Černínů a později František Josef hrabě Šlik. Až do své smrti v roce 1974 zde bydlela i Hana Benešová, manželka prezidenta Edvarda Beneše. Po její smrti získalo byt ministerstvo zdravotnictví a v roce 1993 italský atašé. Kromě dobově cenných, stavebně –řemeslných detailů je objekt pozoruhodný především slohovou různorodostí.
V rámci přípravy tohoto projektu byl proveden rozsáhlý stavebně-historický a restaurátorský průzkum, který si vytyčil za cíl popsat podrobně všechny architektonické detaily a historicky cenné prvky architektury, aby je pak uplatnil v návrhu rekonstrukce. Úmyslem je jednak co možná nejvíce respektovat tento dům jako historickou památku a zároveň začlenit do všech slohových období stavby i současnou stopu, která ale nebude nijak esteticky ani fyzicky narušovat stopy starší. Všechny nové části budou oddělené od původních částí domu. Oddělení starých a nových vrstev tak umožní realizaci nových rozvodů bez zásahu do původních konstrukcí. Jižní křídlo směrem do ulice Úvoz bude využito jako rezidence, ostatní části domu společně s vnitřním dvorem budou upraveny pro knihovnu Václava Havla. To zahrnuje veřejnou i neveřejnou část, expozice, galerii, předsíňové prostory, kavárnu, obchod, volný výběr knih, studovny, kancelář, archivy a byty pro lektory. Dvůr se promění ve skleněné atrium z elektrochromatického skla, které má navodit pocit transparentního prostoru pro setkávání. Prostup světla se bude moci upravovat v závislosti na denní době a nebude nutný žádný zastiňovací systém. Konstrukce bude připevněna tak, aby se dala v budoucnosti odmontovat.Fasáda zůstane zcela zachovaná, prosklené nádvoří není zvenku téměř vidět a doplňuje starou část. Ve vnitřních prostorách knihovny jsou opět ponechány původní stěny a půdorysné členění. Moderní design utváří velmi soukromý a intimní pocit z interiérů.
