Zastřešení odjezdové haly Masarykova nádraží je unikátním příkladem industriální architektury a řemeslné práce 19. století. Nádražní budova je kulturní památkou zapsanou v ústředním seznamu pod č. 41343/1-2047, objekt je součástí Pražské památkové rezervace (památka UNESCO).
-
Lokalita
- Praha 1
-
Realizace
- 2009 - 2010
-
Projektové práce
- 2011
-
Spolupráce na projektu
- Marek Tichý
- Michaela Kenížová
V době zadání projektu byl stav konstrukce havarijní. Zásadním způsobem byla narušena integrita střechy centrální odjezdové haly i všech svislých podpor. To v praxi znamenalo deformaci většiny nosných prvků, rozpadání konstrukčních spojů a v důsledku toho také zřícení některých částí. Celá střecha byla staticky provizorně zajištěna v roce 2009, následně ale nebyly provedeny žádné rekonstrukční práce, pouze dílčí opravy pláště, které částečně omezovaly příčiny poruch.
Obě výše uvedené skutečnosti, tj. výjimečnost stavby a rozsah jejího poškození, bylo třeba zohlednit v projektu celkové rekonstrukce. Základem práce se stala důkladná analýza stavu i historických podkladů, doplnění průzkumů a posudků, detailní evidence jednotlivých prvků střechy, jejich popis, dokumentace a individuální posouzení z hlediska únosnosti, stavebně-technického stavu stupně poškození. Na tuto část pak navázal vlastní návrh rekonstrukce, doplněný o restaurátorský záměr, resp. stanovení dalšího postupu prací s ohledem na co nejvyšší míru zachování původních částí.
Nejzajímavějším úkolem byla záchrana původní trojlodní haly z roku 1873, přilehlého portálu do Havlíčkovy ulice a navazující nýtované konstrukce dostavěné po 2. světové válce. Urbanistické, architektonické a výtvarné řešení opravy spočívalo v co největším zachování původního provedení s nadřazeným požadavkem na konstrukční (statickou) bezpečnost, resp. mechanickou odolnost a stabilitu celé krovové soustavy podle požadavků stávající stavební legislativy. Celé řešení bylo vedeno snahou co nejméně měnit celkovou podstatu konstrukce a geometrii střešních plášťů. Sklon střešních rovin pro danou krytinu, způsob odvodnění, počet střešních svodů a napojení na sousední objekty respektuje stávající tvar a umístění objektu.
Výsledek může posoudit každý, kdo tento dopravní uzel Prahy využívá. Pohledově jsou úpravy téměř k nepoznání, a přesto je v konstrukci haly skryto mnoho technických vylepšení a současných konstrukčních prvků. Více než dva roky projektování, technologických zkoušek a ověřování nových postupů.