Objekt Werichovy vily byl značně poškozen při povodních v roce 2002, záměr obnovy byl projednáván několik let, současná podoby vily je výsledkem investice Městské části Praha 1. Práce byly zahájeny v roce 2005, následně ale přerušeny na delší dobu s cílem připravit program, který by znamenal zpřístupnění vily veřejnosti. Projekt rekonstrukce vily byl zpracován architektonickou kanceláří TaK a realizován v letech 2015 – 2017. Spolu s rekonstrukcí vily byl nově upraven i přilehlý pozemek, který se stal součástí Parku Kampa. Rekonstrukce vily je vedena snahou oživit příběhy tohoto magického domu, plného energie a emocí, vnitřní síly a napětí. Důraz je kladen na vyznění původních renesančních, ručně upravovaných povrchů, které jsou doplněny řadou drobných současných detailů ze skla, kovu a dřeva.
-
Lokalita
- Praha 1
-
Realizace
- 2015 - 2016
-
Projektové práce
- 2013 - 2014
-
Spolupráce na projektu
- Marek Tichý
- Marek Tichý
- Jana Bechyňová
- Klára Tichá
- Magdalena Kurfürstová
Renesanční suterény jsou ve své texture ponechány v čistě bílé barvě, podtržené dlažbou z přírodních cihel kladených atypicky na svislo v parketovém vzoru. Úpravy přízemí jsou vedeny snahou přiblížit složitou stavební historii domu. Původní malá rybárna je čtvercovým, centricky osvětleným prostorem s dřevěnou prkennou podlahou, hlavní vstupní prostory vily jsou stejně jako historické schodiště z pískovce, zatímco někdejší salla terena vytvořená při rozšiřování objektu podle projektu Ignáce Palliardiho má podlahy z litého terazza, klenuté stropy jsou doplněné vertikálami ze skla, v prostoru je neformálně rozmístěn drátěný bílý mobiliář. Ten je i pojítkem interiéru a exteriéru vily, je totiž určen i k umístění v zahradě. Inspirací pro prvek propojující křehký e éterický prostor vily se zahradou se staly poetické fotografie Josefa Sudka pořízené v 50. letech minulého století.
Přízemí vily je dispozičně vymyšleno tak, že umožňuje provozně oddělit salla terenu a ve večerních hodinách i nadzemní podlaží a využívat tak sociální zázemí vily pro letní scénu vytvořenou na dvoře směrem k Čertovce, veřejnosti přístupnou zahradou od mostku Nosticovy zahrady. Rozhraní obou pater je realizováno jako skládaná mříž v portálu schodiště, tvořená z liter se jmény nejvýraznějších obyvatel vily a texty z jejich děl. První patro, nebo chceme-li piano nobile sidla Nosticů z 19. století je charakteristické enfiládou prostor směrem k Vltavě a charakteristickými dřevěnými výplněmi v svělte šedých tónech. Z plochy byly vyrušeny všechny novodové konstrukce, celé patro opticky spojeno a rozšířeno podlahou s geometrickým rastrem ze dvou druhů dřeva. Univerzální prostor pro přednášky a výstavy na půdě Werichovy vily je současně prezentací původního sanovaného krovu a restaurovaného renesančního schodiště. Nově zpřístupněné patro provází i nenápadný detail výplní z ocelových lanek, “pavučin”, které plní funkci zábradlí a předělů. Všechny části vily jsou autenticky osvětleny, část světel je určena k prezentaci architektury, část je navržena jako univerzální systém osvětlení expozice. Fotografie vily i přilehlé zahrady jsou pořízeny krátce po dokončení rekonstrukce na jaře 2017. Následné stavební a interierové úpravy, expozice vily i vnitřní vybavení jsou dílem Nadace Jana a Medy Mládkových, která Werichovu vilu převzala do užívání v červnu 2017.
